Bojím se o místo, těžko seženu jinou práci

Toto slýcháváme poměrně často: 

  • na ředitele tlačit nemohu - odpoví mi: "na vaše místo čeká pět dalších uchazečů"
  • u nás na vesnici jiná práce není, jsem ráda, že mám alespoň tohle
  • musím zabezpečit dospělého syna po dobu studia na vysoké škole, nemohu mu snížit kapesné
  • celý život dělám tohle, nic jiného neumím

 

Strach ze ztráty zaměstnání je zvláště v době krize pochopitelný.

Je dobré si práce vážit. Je dobré ji kvalitně vykonávat, abychom o ni nepřišli. Je dobré přemýšlet a mít připraveno řešení, co dělat, když o práci přijdu. Co ale není dobré? Není dobré se nechat svým strachem ovlivnit natolik, že tomuto strachu podřídím vše ostatní:

  • raději nebudu od ředitele požadovat žádné peníze
  • všechna nesmyslná nařízení splním, nebudu se bránit, nebudu poukazovat na nedostatky
  • nebudu žádat vyšší mzdu pro sebe a své podřízené, stejně nejsou peníze
  • nebudu na sebe zbytečně upozorňovat

 

V čem je potíž? Když na strach zareagujeme právě takto, tak vlastně děláme vše pro to, abychom o tu naši práci opravdu přišli:

  • neusilujeme o lepší jídelnu
  • zaměstnáváme se nesmyslnými činnostmi
  • hrozí nám odchod nejlepších spolupracovníků
  • v očích nadřízeného se stáváme sice poslušným, ale ne příliš schopným manažerem


Jaké je řešení? Svůj strach překonejte tím, že si uvědomíte nepravdivost všech v úvodu uvedených nářků:

Není pravda, že na vaše místo čeká pět dalších. Vaši jídelnu vedete již několik let a mnoho věcí jste dokázala. I kdyby existoval 1-2 zájemci o Vaši práci, vy před nimi máte velkou výhodu. Vy tu práci už máte. Vy znáte svoji jídelnu a dobře ji vedete. Vy nemusíte usilovat o přijetí, ale můžete postupně realizovat změny k lepšímu - a každá taková i drobná změna vaše postavení upevňuje.

A hlavně, ať je váš nadřízený jakýkoliv, žádný nadřízený si nechce přidělávat práci a podstupovat zbytečná rizika. A zbavit se osvědčeného pracovníka a hledat lepšího - to opravdu není jednoduché ani v době krize. Hlavní rada: Naučte se lépe komunikovat se svým nadřízeným, naučte se lépe řídit svoji jídelnu, vyberte si to nejdůležitější a vaši jídelnu změňte. Na strach nebudete mít čas a vaše postavení se upevní, vaše spokojenost se zvýší. Inspiraci, jak na to, můžete získat na Manažerském školení vedoucích školních jídelen.

Není pravda že na vesnici jiná práce není. Vždy je nějaká práce. Když ne u vás na vesnici, tak možná ve vesnici vedle. Když ne vedle, tak v blízkém městě. Také můžete začít s drobným podnikáním - cukrárna, bistro, hospůdka, butik, stříhání sousedů, vyšívání... a mnoho dalších věcí.

Přestaňte myslet na ztrátu zaměstnání a začněte myslet na to, co umíte, na to, co jste schopni se naučit, na to co vás někdy bavilo, na vaše nesplněné sny. Tím se zbavíte strachu a možná se na tu ztrátu zaměstnání začnete ve skrytu duše i tak trochu (třeba s obavami) těšit. Jak si stanovit své cíle a jak zvětšit šanci na jejich uskutečnění Vás naučíme na Manažerském školení vedoucích školních jídelen.

Není pravda, že musíte zachovat životní úroveň svých dětí. Právě naopak. Nejvíce svým dětem prospějete, když je seznámíte s ekonomickou situací celé rodiny, s rizikem ztráty zaměstnání a zapojíte je do debaty, jak případné nenadálé krizové situace řešit, jak se na ně předem připravit. Možná budete překvapeni, jak reálně se mladí lidé dovedou podívat pravdě do očí a najít v případě nutnosti rozumné řešení. Vše je možné a někdy i nutné - snížení kapesného, pravidelné brigády, přestěhování do menšího bytu, prodej auta. A nejcennější na tom je právě poznání, že každá situace má řešení.

Není pravda, že nic jiného neumíte. Ve školní jídelně řešíte skladovou evidenci, plánování, řízení zaměstnanců, výběr peněz, tvorbu rozpočtu, objednávání zboží. To jsou činnosti, které potřebujete i v mnoha dalších zaměstnáních. Máte také nějaké koníčky a jste schopni se něco naučit. Jen přemýšlejte pozitivně - ne co nejde, co neumíte, ale co jde, co umíte, co se můžete naučit.

A ještě poslední rada na závěr: Zavzpomínejte na své známé i neznámé z okolí, kteří na nějakou dobu přišli o práci a časem si našli jinou. Kolik z nich si polepšilo? Jsem si jist, že dojdete k závěru, že většina.  Je to tak. Změna zaměstnání znamená u většiny lidí pokrok, přechod k lepšímu. Tak čeho se bát?

Napište nám

Máte-li problém, připomínku, dotaz či zajímavou zkušenost s řízením ŠJ, nenechávejte si ji pro sebe.
Podělte se o ni s námi